Když dítě nemá lásku

27.11.2017

Má ojedinělé zkušenosti s různými druhy stravy. Proto jsem se rozhodla ji požádat o pár slov na toto téma. Těšila jsem se, že se dozvím, jak se jí žilo jako vegetariánce, vegance, frutariánce, ale nakonec jsem se dozvěděla také něco úplně jiného. Nebo ne úplně....


S jakými druhy stravování ses osobně setkala?

Setkala jsem se s vegetariánstvím, s veganstvím , frutariánstvím a zvažovala jsem přechod na plnou pránu. Celý rok jsme byla na raw stravě.

Kdy ses začala zajímat o to, co jíš?

Jídlo jsem začala řešit kolem 14ti let. Bohužel jsem propadla anorexii a následně bulimii.

Už ve 14 letech?

....ano a stav trval několik dlouhých let s pauzami, vnímala jsem propojenost psychika a tělo. Dětství jsem neměla hezké a řešila jsem to jídlem, nejídlem. Když jsem poznala jógu a jiné alternativní cesty, pomohlo mi to.

Kdy ses setkala s jógou? Ovlivnilo to i Tvé stravovací návyky?

S jógou jsme se setkala před 11 lety.( kolem 30ti let)

Díky józe jsem vnesla řád i do jídla a moc mi to pomohlo. Ale to až později. Vnímala jsem více sebe sama. Více jsem se zjemnila a vnímala své pocity, emoce. Ale to až když jsem jógou šla opravdu jógově, tedy vědomě. Pomohli mi moc moji učitelé, kteří mě vedli a vedou.

Hodně nás ovlivňuje plno článků, kde nám říkají, co je nejlepší pro tělo, pro očistu, co jíst a jak a kolik.... A zapomínáme na své pocity, vedení intuicí, vyšší myslí v nás. Jak můj učitel pan R. Skarnitzl říkával..: " Vedení je ve vás, ztište se a naslouchejte."

Když jsem se začala zajímat o jógu a různé alternativní metody, začala jsem vnímat svou intuici, poznávat své Já. Vnímala jsem i změny vědomí v souvislosti se stravou. Ale i pocity těla a reakci těla. Prošla a procházím stále touto cestou. Nyní mi vyhovuje spíše vegetariánství, ale občas si dám rybu s chutí. Důležité je pro mě být najedená, nehladovět, ale ani nebýt přejedená, v ten okamžik mé tělo reaguje únavou a tamasem ve mně. /lenost, tíže, apatie, tupost/.

Můžeme tedy projít jednotlivé druhy?

Tedy co je to ve zkratce:

Vegetariánství je druh stravování, kdy je vyřazeno z jídelníčku maso.

Veganství je druh stravování, kdy je z jídelníčku vyřazeno nejen maso, ale vše co je živočišného původu.

Frutariánství je druh stravování, kdy se jí jen ovoce, ořechy a semena. Jde o striktní druh veganství

Prána je životní a vesmírná energie, je několik bytostí na světě, kteří se takto stravují. Cestují v astrále a tak se stravují. Nehubnou, nestrádají, jsou plně živeni a ve zdravé kondici. Jejich vědomí je otevřené. Osobně znám jednoho člověka, který je již 9 let pouze na vodě. Tito lidé praktikují různé pránájámické cvičení.

Raw strava je syrová, živá strava, kdy se konzumuje jídlo upravené do 42°C. Jde i o příjem informací z rostlin z Matky Země a ze Slunce od Otce Vesmíru. Tím, že neprojdou potraviny větší teplotou, jsou plně zachovány všechny hodnoty a živiny potravin. Raw strava je přechodem k pránické stravě.

Ovlivňovaly Tvé výkyvy ve stravování Tvůj osobní život? Co na to Tví blízcí?

Uf... tak to je otázka. Ano ovlivňovaly a to moc. Moji blízcí nevěděli jak mi pomoci, tak se raději odvraceli. Rodiče se nakonec trápili a já si kladla ještě větší vinu. Byla jsem i v léčebně, ale to bylo ještě horší. Tam jsme musely jíst jako ve výkrmně, terapie mi dala, jen jakési uklidnění, že nejsem jediná stvůra s touto nemocí. Pohovory s psychology, mi v tu dobu nepomohly.

Poznala jsem Tě jako neuvěřitelně hodnou bytost, která by se rozdala. Upřímně jsem netušila, čím jsi prošla. Máš svých 5 dětí v tomto směru " pod kontrolou"? Co vlastně může rodič dělat?

Mám jednu dceru a 4 syny. Ale tato nemoc postihuje i chlapce. Co já mohu dělat jako matka? Byť mám dlouholeté zkušenosti s těmito nemocemi, tak jsem velmi opatrná a nejsem si jistá jako dobrý rádce v tomto směru. Co mně v dospívání chybělo, byla náruč otce a láska obou rodičů, ke mně, jako k dceři. To jsem od nich necítila. Byla jsem fyzicky trestána otcem a to ponižujícím způsobem. Maminka nikdy nezasáhla. Tudíž ani od ní jsme tu lásku a bezpečí necítila. Nyní já sama sebe považuji, jako matku lvici. Své děti bráním, podporuji v nich jejich sebevědomí, otevřeně o všem s nimi hovořím. Máme doma rodinné kroužky, většinou u stolu u večeře, kdy si můžeme říci v kroužku vše. I ony mohou říci, co je štve na mně, či mém novém manželovi. A oni mě pouští do svého světa a tajemství a toho si nesmírně vážím. Mám otevřenou hravost a naladění na jejich svět.

Myslím, že jim dovolím téměř vše, co oni chtějí, ale vždy utvoříme pravidla. Nedávno si přáli strávit víkend sami doma. Dovolila jsem to, ale jsou jasná pravidla, hranice, které nesmí porušit. Věřím jim, to je dále důležité, dát dětem důvěru.

Dále je podporuji ve sportu, který milují.

Náš veliký dům je stále plný dětí, moje děti si vodí na víkend kamarády, tak tu je veselo. Je důležité, aby mě jako maminku mělo každé dítě zvlášť jen pro sebe. Strávíme ve dvou celé odpoledne, více se otevřeme, spiklenecky povídáme, já se proměním v mamku lumpici..a nesmírně si vážím toho, že tyhle chvíle vyžadují i mí 15 letí synové.

Když to shrnu, tak: Láska, důvěra, objetí.....

Bulimie, je nenasycení láskou a anorexie neschopnost přijmout lásku... Problémy s otcem v dětství-bulimie, problémy s matkou- anorexie, .../to mi předal jeden terapeut, pan Galbavý.

Děkuji Ti a přeji sílu!