Deník prvorodičky II..

21.11.2008

Nikdy jsem si moc nedovedla představit,
jaké to bude, když ve mně poroste člověk. Teď už roste, ale zvláštní je, že se
cítím být spíše pozorovatelem. Jako bych na sebe koukala odněkud z výšky a
můj příběh přenechala osudu.

Jsem jiná? Naprosto. Přesto nechci, aby mě tak lidi brali. Jsem
stejná. Tak . Zároveň ale chci, aby to
věděl celý svět. Hurá! Něco ve mně roste a je to moje a moje a moje! Myšlenky, které se mi honí hlavou, nějak
nezvládám zpracovávat. Raději je prožívám. Uvědomuji si je vždy, až když začnu
psát. Najednou jako by se mi rozsvěcelo tam, kde byla dosud tma a naopak.

Zatím na mě není nic
vidět. Dělám všechno tak jak doposud. Navzdory manželkám kamarádů očekávajícího
otce jsem se rozhodla, že zastanu vše, co je třeba. Nejsem přece křehule.
Taková jsem byla vždycky, tak mě okolí vnímá a já na tom nehodlám nic
měnit.

Přirozeně toho lituji už pár dnů po té, když
se dostaví kocovina bez příčiny. Nepiji už dobrý měsíc, ale žaludek mám
přesto na vodě. Jo tak takhle to vypadá? Ze silné vše zastávající nastávající matky se
stává spící pytel, kterému dělá problém
vydržet 30 minut v autobuse mezi různě vonícími cestujícími. Postel,
postel, postel. To je moje největší kamarádka a to mi ani nemusí říkat , že mi to sluší. Ta mě zná. Jako jedna z mála mých nejlepších
přítelkyň i naprosto svlečenou. Po měsíčním mazlení s peřinami se kocovina odporoučí a
nastává příjemnější etapa. Pachy. Dodnes jsem
zastávala názor, že chlap musí vonět- parfémem nikoli mužem, jenže teď
se mi názor trochu mění. Pánská vůně je to nejhorší, co může být. Muži, nevoňte
se! Alespoň pár měsíců- kvůli mně! Děkuji.

Ale pochopí Vás někdo?
Jste prostě ta bláznivá těhule

/ tak hrozný slovo / ,
která to přehání a dělá se zajímavou. A tak se pomalu stahuji ke kamarádkám
s dětmi. Reagují svými vzpomínkami na nejkrásnější období a chápavě se
usmívají. Ty už vědí. A navíc se už ani vonět nestíhají, nebo na parfémy prostě
nemají peníze. Taky dobře...

Všichni se tážou, jak mi
je, jestli už něco cítím, kolik jsem
ztloustla...Z vyprávění znám, že se chodí často čůrat. To můžu potvrdit. Mám
mít zvrácené chutě. No, mám jiné chutě. Zvrácené možná teprve přijdou. Hlavně bych ale furt spala. A zase ta postel. Tam to všechno
začalo!